Upírům se nedá věřit... Věř mi.

POVÍDKA VRAŽEDNÁ OBLOHA TADY
ROB, NEBO TAY? HLASUJ TADY
POVÍDKA VZNIK UPÍRŮ TADY
POVÍDKA ODSOUZENÁ TADY
REKLAMY PIŠTE JEN TADY
URČITĚ KOUKNI TADY
Děkuji

Nečekaný objev (slohová práce)

25. května 2015 v 12:24 | blackrose9 |  Má tvorba
Stromy okolo mne se rozestoupily, a naskytl se mi jedinečný pohled na onen sad. Zapomenutý, ale stále existující ve skrytu údolí a mohutně se tyčících hor, které jej jakoby pohltili. Stromy se svými větvemi dotýkaly oblohy, ve snaze polaskat jimi naducané mráčky, které si to líným tempem šinuly po obloze. Stál jsem jako přikovaný, naprosto fascinován tou nevšední krásou. Slunce, které pomalu zapadalo za štíty pohoří, tvořilo tuto scenérii ještě více pohádkovou a magickou. Vítr si nezbedně pohrával s drobnými kvítky, které ukořistil z ovocných stromů. Ta vůně byla nepopsatelná. Jeden z těchto kvítků mi vítr donesl až k nohám a já jsem si toto jeho gesto vyložil jako pozvání do sadu.
Prošel jsem dřevěnou brankou, která již dávno začala trouchnivět, a ocitl jsem se uvnitř. Rozkvetlé stromy nade mnou utvořily jakousi střechu, kterou se prodíraly poslední paprsky světla. Bylo stále slyšet jemné pobrukování opozdilých včel, což spolu s občasným zatrylkováním ptáků tvořilo malebnou přírodní symfonii. Pomalu jsem procházel vysokou trávou mezi stromy a přemýšlel, jak může být tak nádherné místo opomenuto. Vytáhl jsem proto z kapsy svůj skicák a snažil jsem se zachytit pár prchavých okamžiků z tohoto místa. Tužka se po papíru míhala rychlými a pomalejšími tahy v mé snaze načrtnout co nejdůvěryhodnější tvary stromů a jejich květenství. Když jsem byl hotov, slunce již téměř zmizelo za skalisky a vystřídal jej měsíc. V jeho svitu, jako by se změnilo všechno a zároveň nic. Bzučení včel vystřídalo cvrkání cvrčků a trylkování ptáků, občasné zahoukání sovy. Už jsem se měl dávno vydat na cestu domů, ale sad mě svým kouzlem stále přitahoval a cítil jsem, že ho ještě nemohu opustit.
A tak jsem se dále toulal uličkou utvořenou z kmenů stromů a divoce rostoucí trávou, která se otírala o mé nohy. Už jsem byl skoro na konci sadu, když jsem spatřil úzkou cestičku, která se klikatila mezi stromky až někam daleko do nedohledna. Instinktivně jsem se vydal tím směrem a nechal se zcela pohltit dalšími větvemi stromů, vstříc samému srdci sadu.

Black rose9

 

Huh, nevím... Možná prozatimní konec?

1. listopadu 2013 v 14:23 | blackrose9 |  Moje řečičky ☺
Zdravím blogeři a blgerky! :)

Páni jak dlouho už sem nic takhle nepsala? Je ode mne trošku nefér, že jsem odešla a neřekla ani slovo, dobře přiznávám. Jenže, já nevím prostě to byl takový boom a najednou pro mě blogování ztratilo smysl...
Nevím proč, měla sem pocit, že to vydržím dlouho no, ale tak dalo se čekat, že mě to jednou omrzí... Není to ani tím že by se mi přestalo líbit Twilight, Taylor a nebo tak něco. Mám je ráda stále. Možná už ne s takovou posedlostí ale ráda je mám! Můj pokoj je stále vytapetovaný plakáty s Taylorem a Twilight =D
Takže jak si to asi představuji? Hm... No s blogem to pro zatím končím. Mazat ho určitě nebudu, i když některé články by si to zasloužili =D Ale je pěkný si jím projíždět a číst si moje přiblblé příběhy a fanynkovské oh a ách nad fotkami =D
Jen abyste alespoň věděli, co teď na pc dělám... Převážně když přijdu domů zapnu youtube a Aviciiho, Hardwella či nějakého jiného super DJ a jdu hrát hry.. =D no jo, je to tak... Nejsem holka, co by rády nakupovala boty nebo hadry. Já ráda nakupuji jedině knihy =D No ale když bych to měla srovnat tak to je tak že hry a blog si prostě vyměnili pozice... Hry jsou pro mne zábavnější a já nevím prostě... Přijdou mi lepší než blog =D

A už tu kecám strašné chujoviny... Tudíž tímto se s vámi loučím, ale kdo ví? Třeba to není napořád ;)


S láskou vaše Black rose9 ^^



Jacob a Rosalie

7. března 2013 v 16:30 | blackrose9 |  Twilight Saga
TOHLE! Přesně tohle mi v tom filmu chybělo!!! :D Utéhle části jsem se vždy smála jak postižená :D Prej Fido :D :'D no Lol :D

 


Layout nastaven!

4. března 2013 v 18:12 | Martush** |  Moje řečičky ☺
Layout je plně nastaven! Ještě jednou se moc omlouvám, že to tak trvalo, ae jak jsem teď nebyla na blogu, úplně jsem na to zapomněla. Tak snad to čekání stálo za to. Jinak tady je ještě náhled, aby sis ho mohla třeba později připomenout. Kdybys ještě cokoli potřeboval, klidně se na mě obrať jak na blogu, tak na mailu. To je snad vše, tak doufám, že se ti líbí a že ti tu dlouho vydrží :)

Tvá Martush**


Happy Birth Day Taylor Lautner!

11. února 2013 v 16:55 | blackrose9 |  Taylor Lautner
Ahoj Taylore,

Přeji ti hodně štěstí a zdraví a hodně úspěchů. Je Ti už 21 a já začínám chápat, že už tě asi opravdu nedoženu :( Samozřejmě mě to mrzí, ale o tom to není. Dnes je tvůj šťastný den Taylore! Užij si ho jak nejvíce to půjde!!!

S láskou tvá
Black rose9 :)

ValDayTaylorPromo1

Povídka - Nevděčný šéf

11. ledna 2013 v 19:38 | blackrose9 |  Má tvorba
Aby jste si tedy nemysleli, že na vás kašlu, dovolila jsem se sem přidat tu povídku (viz minulý článek kdo neví :)) Takže jen pro info. Je to má slohová práce podle citátu: "Můžeš se rozpůlit a ostatní ti vyčtou, že ses nerozčtvrtil". Doufám, že se bude líbit..


NEVDĚČNÝ ŠÉF

Jako každé ráno, tak i dnes, stojím před tou malou, nevzhlednou budovou. Nejsem z toho moc nadšený. Ta malá, krčící se budova mezi ostatními ve městě, je totiž moje práce. Dodám si trochu sebevědomí, zhluboka se nadechnu, otevřu dveře a vydám se napospas mému šéfovi.
Když stoupám po schodech do mé kanceláře (pokud se tomu tedy dá říkat kancelář), pozdravím mé 4 spolupracovníky. Opravdu jsme malá firma a troufám si říct, že nejvíce práce tu odvádím já. K mé smůle má šéf kancelář přímo vedle té mé a musím kolem ní projít. "Dobré ráno", pozdravím nuceně. "Dobré ráno i vám Petře. Co, že jste tu tak brzy?" zeptá se, jako by mu to nebylo jasné. " Včera jste si to přál, pane Gabrieli". " Ach ano vidíte, málem bych zapomněl. Takže přejděme k věci. Dnes od vás potřebuji roztřídit mé papíry na stole, zapsat nová data do počítače, odeslat e-maily všem našim zákazníkům, obstarat nové zboží… No to by snad mělo být všechno" prohlásil. " Až budete hotov, přijďte za mnou a já vám řeknu, co popřípadě dál. "Ano pane" odvětím jen.
Aby bylo jasno, svou práci jsem měl vždy moc rád. Pracoval přesčas, dělal práci navíc a snažil jsem se, seč jsem mohl, ale pan Gabriel to prostě nedokáže ocenit! Kdyby alespoň výplata, kterou dostávám, stála za to, tak mlčím. Ovšem nestojí za to ani trochu. Už dlouho uvažuji o tom, že bych odešel, ale zatím jsem nenašel nic, kde by mě potřebovali. Takže mi nezbývá nic jiného, než tu zůstat.
Druhý den? O nic lepší. Stejný nával práce a možná i větší než v den předešlý. Přesto jsem všechno včas zvládl a ještě navíc jsem roztřídil kompletně všechny žádosti a návrhy klientů, ale dočkal jsem se opět jen peskování od šéfa, což vlastně bylo už na denním pořádku.
Třetí den se ale stalo to, nač jsem čekal tak dlouho. Jako obvykle jsem se vrátil z práce domů celý unavený a jen jsem zapadl do křesla, udělal si čaj a při tom si prohlížel poštu. Málem jsem se tím čajem udusil, jak jsem byl překvapený. Nabídka na práci! Skvělé, na to jsem čekal už roky! Rychle jsem si přečetl podmínky a projel očima řádek s výplatou. Je rozhodnuto, pomyslím si.
Zbylé dny v týdnu jsem byl jako v jiném světě. Práci jsem dělal jako robot a myšlenkami jsem byl už u nové práce. Podepsal jsem jim už smlouvu a řekl jsem, že nastoupím až po výplatě. A ta se blížila mílovými kroky. Konečně nastal den D.
Vešel jsem do budovy a pelášil do šéfovi kanceláře. "Zdravím pane" pronesl jsem. "Dobrý den Petře" odpověděl, podávajíc mi obálku s mou výplatou. Ani jsem jí neotevřel a vytáhl jsem z kapsy papír a podal ho panu Gabrielovi. "Šálí mne snad zrak nebo je to opravdu výpověď?" řekl a tázavě se na mne zahleděl. "Ano je" přitakám. "Hahaha! To je velmi dobrý vtip Petře. A kam si myslíš, že půjdeš?" řekl výsměšně. "Přišla mi nabídka placená mnohem lépe, než mi platíte vy, sbohem!" a odešel jsem.
Po schodech jsem šel a pískal jsem si, když za mnou slyším šéfův řev: "Jen si běž! Nikdo tě nepotřebuje!" To sotva, pomyslím si a pokračoval jsem domů.
Ubíhaly dny, měsíce, roky a já byl v mé nové práci nade vše spokojený. Jednoho dne, mne ale napadlo, že se podívám na to, jak se daří panu Gabrielovi. Určitě si našel jiného chudáka, který mu posluhuje. Došel jsem až k budově, která bývala mou prací, a začal si číst ceduli na dveřích. Podle ní firma zkrachovala. Ale co mne udivilo nejvíce bylo to, že jí zavřeli pouhý měsíc po mém odchodu. Dobře mu tak! Pomyslel jsem si. Necenil si toho, co měl a takhle to dopadlo.

By Blackrose9

Em... I donť know...

7. ledna 2013 v 20:36 | blackrose9 |  Moje řečičky ☺
Ahojte lidičky, :)

V 1. řadě se omlouvám za neaktivitu, ale ta bude vysvětlena v příštích několika řádcích.
Takže, proč jsem tu vlastně nebyla?
Důvodů je hned několik. Tak abychom snad začali od Vánoc. To je asi logické, že se na blogy moc nebude psát, inu znáte to...
Další důvod je stres, který v tuhle dobu je už docela slušný. Proč? Zítra a pozítří budu dělat talentové zkoušky a docela ráda bych se na tu školu dostala. Skoro celé vánoce jsem byla potopená ve výpiskách, knihách a jiných moudrech o dějinách umění (jaká to blbost!). Chápejte, že učit se debilní století, slohy a jména lidí není nejjednoduší...
Co bude za články eventuelně za novinky ze světa Twilight?
Inu to je těžká otázka i pro mne. Abyste si nemyslela, že na vás kašlu tak toto je moje obhajoba. Aby toho všeho nebylo málo, dostali jsme přes Vánoce napsat slohovou práci na téma povídka. "Jé" jsem si řekla, když jsem ještě nevěděla co to zahrnuje. Ta povídka byla na nějaký z cca. 10 citátu, které byly dané. Ano mířím tím tam, že jsem sem chtěla dát tu onu povídku a možná bych to už udělala, kdyby se mi pro zmněnu nerozbil monitor u počítače, na kterém jsem ji psala. Takže smůlička lidi, sorry.
A k těm novinkám o Twilight... Nemusíte mít strach, to mě stále bere. Problém je jen to, že než měla vyjít poslední část, tak to bylo takové to: Skvělý nový still z filmu a jé tenhle trailer jsem ještě neviděla. Ovšem teď to je spíš o tom, že se Kristen objevila v tomhle časopise, Taylor v tomhle a Rob je na téhle fotce.. Jaksy to není už moc ono...
Co říkám na nový vzhled blogu?
Tato otázka vypadá, jako že sem nepasuje, ale to není zas tak úplně pravda.
Týká se to hlavně affs. Jak víte, tak jsem se ani v komentování u affs moc nečinila (viz. otázka 1.) Tady jde hlavně o to, že i když jsem ani předtím moc nekomentovala, tak jsem si alespoň vaše články mohla vybírat. Nyní nevidím co kdo napsal a jelikož jsem se řídila hlavně tím, tak vidíte jak to vypadá teď. A abych pravdu řekla dost mě to štve. 1. to že nevidím vaše články a za 2. že nevidím bez proklikávání ohlas na články moje.
A jak to vidíte vy?
Na to samozřejmě odpověď neznám, ale mohu si jednu domyslet. Je to jeden jednoduchý krok, který mohou má affs kdykoli udělat. Je to odstranění mne z affs. I když by mě to asi mrzelo (obvzlášť u některých), tak to určitě není vec, kvůli které bych propadala žalu. Pokud tedy některá affs pociťují, že jsem jen "smetí" v jejich seznamu, tak vám samozřejmě nebudu bránit. Neberte to prosím jako vydírání nebo tak něco. To určitě ne. Já jsem jen upřímná...

Pokud jste si to přečetli a chápete mne děkuji vám za pochopení. :)
Pokud jste si to přečetli a máte nutkání si mne smazat, prosím. Jen mi to alespoň napište do komentů ať v tom nemám zmatek :)

Black rose9


Jackson Rathbone Photoshoot

20. prosince 2012 v 15:53 | blackrose9 |  Twilight Saga

ttttttt tttttt tttt ttt t

Still of Jacob (BD2)

20. prosince 2012 v 15:50 | blackrose9 |  Twilight Saga
<3 Tuším, že je to ze scény, kdy ho Bella měla chuť zabít :D (Doufám, že se nemýlím)



Další články