Upírům se nedá věřit... Věř mi.

POVÍDKA VRAŽEDNÁ OBLOHA TADY
ROB, NEBO TAY? HLASUJ TADY
POVÍDKA VZNIK UPÍRŮ TADY
POVÍDKA ODSOUZENÁ TADY
REKLAMY PIŠTE JEN TADY
URČITĚ KOUKNI TADY
Děkuji

Duben 2012

Povídka: Odsouzená část III.

29. dubna 2012 v 13:29 | blackrose9 |  Má tvorba
První a druhý díl k přečtení zde a zde

Přemýšlejíc o tátových slovech a hlavně o tátovi, jsem se odebrala nahoru po schodech do mého pokoje. Mám takový malý, podkrovní a útulný. Je v něm obrovská postel a nad ní lapač snů, který mi kdysi taťa věnoval. Na jeho koci, až úplně u posledního peříčka se houpal vyřezaný, dřevěný vlček. Vedle postele je nočí stolek, naproti kterému je jen jedna skříň na oblečení a o kousíček vedle psací stůl. Ten používám jen málo kdy (Domácí úkoly zásadně nedělám..).
Když jsem se dohrabala do pokoje zavřela jsem dveře a kecla jsem sebou na postel. Z nočního stolečku jsem vytáhla album fotek a začala jsem si ho prohlížet. Hned na první fotce byl tatínek s maminkou a pod nimi byla popiska: Jacob se svou milovanou Renesmé na své svatební cestě.
To koukáte co? Můj tatínek je známý a maminka jakbysmet! Když jsem se ho jako malá ptala na minulost povídal si se mnou o jeho životě, povídal mi legendy (kterým teď už věřím...) a také se jednou zmínil o dívce jménem Bella. Říkal, ale že si zvolila svou cestu (podle něj špatnou), ale říkal, že bez ní by se s maminkou nesetkal.
A teď mi něco došlo. Někdy, už je to dávno, jsem četla 4 knihy, které mne i celkem bavily. Připadalo mi trochu zvláštní, že se v nich objevuje jméno táty, mámy a dokonce nejčastěji i té dívky Belly. Věděla jsem, jak to dopadlo. Bella se stala upírakou a Renesmé byla její dcera. "No tak to mě držte!" Nemohla jsem si pomoct a začala jsem se smát. Tak ještě ke všemu jsem já kříženec křížence upíra a vlkodlaka. Takže jsem.. Vlkpír?? No to snad ne. Teď už jen chybí, abych měla jako vlk v tlamě tesáky s dírkami na krev. No fuj!
Otočila jsem na další stranu a tam byla maminka s bříškem a popiska: Za pouhý měsíc už budeme tři. Pokračovala jsem na další stranu. Tam už byla zase maminka s taťkou ale byla jsem tam i já. A byla tam popiska: Nový člen rodiny, Victoria (abychom na ni hned tak nezapomněli) To jsem jako malá taky nechápala, ale už mi došlo, že je to podle upírky, která chtěla zabít Bellu a táta s ní bojoval. Nakonec zemřela. Ale nezabil jí taťka, nýbrž jeho (ne)přítel Edward. To on mu vzal Bellu.
To prohlížení mne unavilo na tolik, že jsem při tom usla. Zdál se mi divný sen.
Byl o tom, že můj táta bojuje s Victorií a do toho se připletl i Edward. Bojovali na veliké a hlavně vysoká skále, pod níž byl rozlehlý oceán. Edward se na ní vrhl ale táta ho smetl na stranu. Edward na něj rychle pohlédl tázavým pohledem a zkusil druhý výpad, ale i ten mu táta překazil. A tak se Edward vrhl na tátu. Mezitím, jsem pomalu viděla, jak se Viktoriina trvář pomalu mnění na tu mou! Táta mě bránil! Jenže to už Edwar dotlači mého taťku na konec útesu, ozvalo se mocné křupnutí, jaks e skála zlomila a tatínek padal do hlubin. Rychlostí blasku jsem se vymrštila snažila jsem se ho chytit, ale cestu mi zkřížil Edward. Jeho oči jakoby někdo podpálil. Tak moc v nich byl žár. Pomalu ke mě přistupoval a úsměv se mu rostahoval na tváři. Byl to úsměv zabijáka, který chce dokonat své dílo.
S křikem jsem se probudila.

By Black rose9

Tak co? Líbí? pište své názory :)

Prosím o malou pomoc! :)

27. dubna 2012 v 19:17 | blackrose9 |  Moje řečičky ☺
Ahojky, chtěla bych vás o něco moc poprosit. Jsem v soutěži o nej celebritu a soutěžím s Taylorem. Mohli by jste obětovat minutku a dát mi prosím hlas zde pro Black rose9 - Taylor Lautner? http://novinkyohvezdach.blog.cz/1204/1-kolo-sonc
Byla bych moc ráda a když si napíšete do reklam, určitě oplatím :) Zejména prosím mé affs o pomoc :) Tak vám předem děkuji za pomoc :)

Black rose9

Jo a také jenom chci dodat, že teď o prodloužených (a vysněných) prázdninách si určitě někde najdu čas a snad napíšu 3. díl povídky :) Doufám, že se to zatím dalo číst :D


Twilight Art

26. dubna 2012 v 13:45 | blackrose9 |  Twilight Saga


Autogram od Petera Facinelliho

22. dubna 2012 v 13:33 | blackrose9 |  Twilight Saga
Tak co? Kdo byste chtěl? :) ;)


Výlet do Drážďan

22. dubna 2012 v 12:34 | blackrose9 |  Moje řečičky ☺
Ahojte,

Na začátek bych se vám chtěla omluvit, pro svou delší neúčast. Nenašla jsem zrovna nic zajímavého k Twilight a ani k The Host. Ale aspoň vám napíšu oprávnění za včerejšek.
Včera jsem totiž s mamkou jela do drážďan na prohlídku po městě a poté se zastávkou v lázních s možností 3 hodin koupání. Bylo to prostě super. Ovšem ráno to tak super nebylo...
Musela jsem totiž vstávat v 4:30, jelikož nám vlak odjížeděl z Hlavního nádraží asi v 6:29 nebo nějak tak. Dorazili jsme na to nádraží a měli jsme čas ještě asi takovou půl hoďku. Poté jsme už šli hledat náš vlak. Za průvodkyni jsme měli takovou starší paní, které bylo tuším 73 let! Na svůj věk byla ale rychlejší než my všichni a proto jsme jí začali ríkat "Turbo baba" :D Nemohle jsem si pomoct. Když jsme dorazili na místo po několika přestupech, tak jsem si připadala fakt blbě :D S mou Němčinou, která se skládá ze dvou slov a to "Guten tag" a "Danke" (Jak jste si asi všimli tak nemám ani páru jak se to píše..) jsem rozuměla velké prd. Takže jsme míjeli žvatlající Němce a já nic ale totálně nic nerozuměla. (já Němčinu nemám ráda k tomu se přiznám. Podle mne je němčina hrozný jazyk a já ani nemám touhu se jí učit, jen to sem píšu, abyste si mohli představit mou situaci) Takže když jsme obešli veškeré památky, které se dali tak už jsem se moc těšila na ty lázně (bylo mi celkem jedno, že jsem nemocná a mám k teplotě, bolení hlavy a k rýmě typo "já báb rýbu" :D ) Takže jsem se cachtala a dělala kraviny. Pak když jsme už museli odcházet, tak se mi vůbec nechtělo.
Domů jsem přijala asi v deset a tak se nedivte, že jsem nebyla na pc :D Tak se vám tímto ještě jednou omlouvám :)

A tady je jedna fotka abyste mi věřili. Obličej mám rozmazaný schválně ;)

Naše vystoupení v Rudolfinu

16. dubna 2012 v 21:50 | blackrose9 |  Moje řečičky ☺
No už jsem si sem zvykla psát jenom věci spojené s Twilight a jemu podobným, ale teď prostě musím udělat vyjímku :) Účinkuji v dětském pěveckém sboru Slavíčci a včera jsme měli vystoupení v Rudolfinu. Já už jsem byla se sborem v Rudolfinu celkem 2x. Je to tam opravdu nádherné :) Vím, že jsem hrozná, ale prostě po těch hodinách dřiny sem musím dát i video z koncertu. Sice se tam nesmělo fotit, ani natáčet, ale všem to bylo jaksi jedno a každý si fotil a točil, jak se mu zlíbilo.
Jinak k našemu vystoupení. V naší škole jsou ještě další 3 "oddíly". Nejmenší jsou písklata pak jsou kuřata, větší jsou skřivani a ti nej borci (mezi které patřím :D ) slavíci. Tyto všechny skupiny byli v Rudolfinu a také se knám přidali i bývalý členové slavíků :) No tak já už vám sem dám to video :) Doufám, že se vám líbí.. :)

Píseň Inmemoriam z filmu Slavíci v kleci
(Schválně, kdo mě najde :D )
Black rose9

Taylor s fanynkami

16. dubna 2012 v 19:54 | blackrose9 |  Taylor Lautner
O Bože já chci taky a tak moc.. :) Závidím jim ♥

twilight saga, crep�sculo,robert pattinson,promo��o,design

Další kousek do mé sbírky...

14. dubna 2012 v 16:16 | blackrose9 |  Twilight Saga
Tak a mám ho =D K narozeninám jsem od sestřenice dostala náramek Esme a je celkem pěkný. Možná si říkáte, proč Esme, když mám ráda vlkodlaky a ne moc upíry. Je to jednoduché... Jacob kromě svého tetování nic nemá. Náramek, nebo řetízek, nic. A právě proto sbírám ty upíří šperky =)
Už mám náhrdelník Rosalie a tan náramek se k němu skvěle hodí :) Pokud to někdo neví, tak takto vypadá náramek Esme:
Tak co? Líbí se vám? =)

Plakát k filmu the Host

14. dubna 2012 v 16:05 | blackrose9 |  The Host

Velikonoce

11. dubna 2012 v 17:48 | blackrose9 |  Twilight Saga
Takže asi všichni vědí, že Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem vůbec, díky povstání Ježíše z mrtvých. Co by ale nemuseli všichni vědět, je to, že velikonoční tradice nemusí mít jen jeden řád a tím se bude řídit. Každý si totiž Velikonoce může užít ve své představě. Proč by taky ne? Není přeci nikde napsáno, že o Velikonocích, budou vajíčka barvená na tuhle a tamtu barvu a bude na něm nalepený nějaký poťouchlý zajíček s pomlázkou, nebo kuře se skořápkou na hlavě. Toto už začíná být trochu nudné nemyslíte? Proč trochu nepopustit svou fantazii a místo těchto starých metod nevymyslet nějaké novější? Kreslete si na vajíčka, co se vám líbí. Jména vašich oblíbených herců a hereček a pod tím veselý nápis Happy Easter! Proč ne? Nebo nakreslete na vajíčko, co je vašemu srdci milé :) Nemusejí to být veledíla... Někdo má rád lásku, tak vajíčko může pomalovat samými srdíčky. Někdo by už konečně rád od někoho dostal polibek tak ať nakreslí ústa..
Jenže ono ne. Lidé se drží jednoduchého: V kastrolu mám barvu, našupu tam vajíčka a bude hotovo. Pak na to dám tu smršťovací folii a bude.. Ale ne, k čemu folii, samolepka bude stačit.. No a kde teď seženu samolepky? Přeci nepůjdu do obchodu? No co, budou jenom barevná.
Mne by se například moc líbilo toto vajíčko :) Je originální a je na něm to, co je mému srdci milé a to Twilight :)


Co si o těchto tradicích myslíte vy? Máte rači originalitu, nebo se připojujete k davu a děláte to samé (vajíčko - barva - samolepka...)?

Breaking Dawn část 2 Storyboard

11. dubna 2012 v 17:31 | blackrose9 |  Twilight Saga
Ahojte tak po delší době také něco přidám..
Jsem moc ráda, že tam dají tuto část :) V knize jsem se jí musela strašně smát :) Jde o to, že Edward Poňoukne Bellu k tomu, že až bude upír, vsadí se s Emmetem a dá si s ní páku. Emet funí, heká, ale nic mu to není platné, před Bellinou novorozenou silou...


Konec kontroly Affs!

9. dubna 2012 v 19:06 | blackrose9 |  Moje řečičky ☺
Tak a máme tu vyhodnocení naší kontroly. No, moc vás tedy nebylo.. Bohužel. Takže jdeme se na to podívat.. Mimochodem zapsalo se jen 9 lidí.. :/

Zapsali se:

Nezapsali se a bohužel mažu:
(Tady je mi to moc líto, ale poslední článek je napsán dne 9.12.)
(Také je mi to líto, ale neaktivita, neobíhání a navíc jsem jí už minule i přes nezapsání nesmazala.)
(Poslední článek 10.12... ani moc neobíhala :/ )

Nezapsali se, ale dělám vyjímku:
(Nemohu smazat svou sister affs a navíc vím příčinu její neaktivity)
(Byla bych asi na hlavu, kdybych jí smazala :) )
(Zapsala jsem si ji před kontrolou, takže má šanci)
(pozastaveno..)

Tímto se smazaným omlouvám. Na blogy vám rozpošlu výsledky.. :) Hezké Velikonoce přeji :)

Povídka: Odsouzená část II.

9. dubna 2012 v 17:00 | blackrose9 |  Má tvorba
První díl k přečtení zde

Přesně tak, jak mi ten hlas řekl, stál před domem otec. Už jako člověk jsem se k němu rozeběhla. Byla jsem moc šťastná, že ho vidím a také jsem měla tolik otázek. Otec to zřejmě vytušil a položil mi prst na pusu, zrovna když jsem se na něj chystala vychrlit spoustu otázek. "Začnu já", řekl.
"Víš, moc mě mrzí, že jsem ti o tom neřekl už dříve, ale obával jsem se toho, jak by si to snesla", při těchto slovech jsme pomalu kráčeli do domu. "Ačkoli ti to teď musí připadat strašné, být vlkodlakem není až zas tolik hrozné. Tohle jsem nevydržela a skočila mu do řeči hlasitým "Co prosím?!" On se na mne jen podíval takovým tím pohledem, přesně o tomhle jsem ti chtěl říct. "Přesně tak", řekl "Jak si správně vytušila i já jsem vlkodlak". Zse jsem mu do toho chtěla skočit, ale tentokrát byl rychlejší. "Ne, tvá matka není to samé, co my dva". Možná se ptáš, tak jak se to stalo? Víš, vlkodlačí geny nemusí mít oba partneři, aby se to přeneslo na potomka. Je ale zvláštní, že i když bychom ty geny s matkou měli oba, ty by si nemusela mít nic. Je to jako taková sázka do loterie. Nikdy nevíš výsledek".
"Teď už ho ale víme ne?" řekla jsem. "Dalo by se to tak nazvat", prohodil s úsměvem otec. Jeho výraz se ale rázem změnil. "Ale teď ti musím říct ty méně hezké věci", řekl. "Tam venku nejsme sami. A dnes to mohlo být tvé poslední zjištění. Pamatuješ si na ten zápach?" Přikývla jsem, nedalo se na ten puch zapomenout. "Už od pradávna spolu válčí 2 mocné skupiny", řekl. "Ale ani jedné se nepodařilo doposud získat nadvládu nad celým světem. Věř, že kdybychom prohráli, nebo se vzdali, lidé by vymřeli do týdne". To mi už pomalu docházelo a potichu jsem řekla "upíři". "Ano upíři a proto tě hned zítra začnu v lese učit bojové a hlavně obranné techniky. To je pro dnešek vše", řekl a odcházel pomalým krokem zpět před náš dům.

By Black rose9

Tak co? Líbí? Musím uznat, že je podstatně kratší než část úvodní, ale v úvodu toho má být vžy o trochu více nemyslíte? :) Tak a má otázka: Mám pokračovat? Piště vaše názory, porovnávejte obě části! Hezké Velikonoce!! :)

Happy birthday Kristen Stewart (and me)

9. dubna 2012 v 12:02 | blackrose9 |  Kristen Stewart

No a jak vám nadpis napověděl a také si možná ti co sem chodí déle vzpomínáte na tento článek ohledně mne a Kristen =D No co je to jen jednou za rok tak si musím udělat radost! =)
A také mě těší, že jsme alespoň s Kristen stejně. Rozhodně teda ne ve věku, ale v datumu =D
Tak ještě jednou Happy birthday Kristen =)


Povídka: Odsouzená

5. dubna 2012 v 16:52 | blackrose9 |  Má tvorba
Vždy jsem chtěla být v něčem vyjímečná. V něčem jiná než ostatní... Ačkoli bych teď měla jásat a být šťastná, tak docela dobré to není. Takle jsem si to nepředstavovala. Chtěla jsem být jiná, to nepopírám, ale tím jsem nemyslela to, že budu celá chlupatá a lidé se mě budou bát... Jo! Jsem vlkodlak! Ale mě se to nelíbí. Už jen proto, když si přečtu nějaké staré knihy o nadpřirozenu. Hony na čarodějnice, propichování upírů a zabíjení lykanů stříbrem. Je mi z toho na nic!

Tak mě ještě napadá, že bych Vám mohla říct své jméno a taky něco málo o sobě... Mé jméno je Victorie (Vicky) a je mi 15 let. Bydlím ve spojených státech a zde se bude ve velké většině odehrávat můj příběh. Začněme dneškem.
Bylo ráno, jako každé jiné. Budík začal své obvyklé "crrr" a já se jen převalila v posteli na protest. Abych se přiznala, tak mi to moc nevyšlo, jelikož přišla do pokoje máma. Ta se nedá vypnout ani nějak přetáhnout na později... Když se jí asi po 7 minutách podařilo zvednout mě, nebyla zrovna v dobré náladě. No, ale já nemůžu za to, že do školy se musí tak brzy.
Šla jsem do kuchyně, ale po pohledu na hodiny jsem se zarazila. Jak to? Vždyť mělo být teprve 7:05! Kolik bylo se raději ani neptejte! Bylo 7:15!Autobus mi jel v 7:30 a na zastávku je to 10 minut chůze. Takovou rychlost jste ještě neviděli! Za necelých 5 minut jsem měla vše od snídaně počínaje až do vlasů v drdolu a jiných věcí. Letěla jsem přímo kosmickou rychlostí na autobus. Tam už na mě čekala kamarádka Tedy.
Ve škole bylo všecho jako obvykle. Pár pomlouvajících slepic v koutě si opět sdělovaly nové informace, co se jim povedlo vyšťourat. No vlastně né tak všechno bylo v pohodě. O tělocviku jsme měli běhat a to naprosto nesnáším. Dnes to ale bylo jiné. Jako bych se na těch 10 koleček po tělocvičně těšila. Začalo se běhat a já najednou cítila svobodu a bohužel nejen to. I takový hrozný lechtavý pocit na zádech, na rukou a vlastně po celém mém těle. Myslela jsem si, že to tričko je z takové té štiplavé látky (nevím, jak se to jmenuje a co přesně to je, jen to, že tohle na sobě mít nebudu). Řekla jsem učitelce, že potřebuji na toalety a bylo to.
Šla jsem do šaten a vzala si druhé tričko do ruky (vždy si nosím náhradní), pochodujíc směrem do záchodové kabinky, dokud jsem se neuviděla v zrcadle. Na rukou mi rostly chlupy. Ale ne ty, co mají "normální" lidé, tyhle byly psí! "Co to má být?!" vyhrkla jsem a servala ze sebe tričko. Byly všude! Takle tam jít nemůžu!
Nedávno jsem zjistila, že ze záchodů vede únikový východ a teď jsem se vrhla tím směrem. Východ vedl směrem k lesu. To je dobré místo, řekla jsem si. A najednou "puf!" Rázem jsem už neběžela po dvou, ale po čtyřech! "Né, já jsem pes!"
Snažila jsem se běžet domů a říct to rodičům. když v tom mě něco začalo pžíšerně pálit v nose. A v tu samou chvíli jsem zaslechla hlas. Připadal mi jako ten mého otce, ale ten to teď není, tak jak bych ho mohla slyšet. Každopádně ten hlas říkal abych se otočila a utíkala jak jen budu moct. "Já už snad mám i halucinace! To k tomu kožichu patří taky?" Ale hlas opět odpověděl jako bychom si povídali... ale v hlavě. "Ne, nemáš žádné halucinace," řekl hlas, "Chtěl jsem ti o tom povědět, ale na to teď není čas! Utíkej!" "Fajn" řekla jsem. Otočila jsem se a jako střela utíkala od toho pálivého zápachu.
Asi po 10 minutách jsem si uvědomila, že vlastně nevím, kam běžím. Našla jsem v tom lese cestu a šla jsem po ní tak nenápadně, jak jsem jen dokázala. Na konci cesty jsem postřehla pohyby. Byli to lidé. Usoudila jsem podle jejich klobouků, žejsem v Mexiku. Nemohla jsem tomu uvěřit! Oběhla jsem za 10 minut hranice spojených států! No nějaké ty klady ten pes má, řekla jsem si.
Náhle se opět ozval ten hlas. "Běž domů, budu čekat před domem". Hlas zmizel.
Ještě další chvilku jsem jen tupě zírala na ty lidi a pak jsem se otočlia.
Během stejně rychlým, jako ten útěkový jsem se dostala poblíž našeho domu. Ale co teď? Takle mezi lidi nemůžu.
No co zkusit se má všechno řekla jsem si. I když to bude asi bez účinku zkusím tohle. Chci být zase člověk, chci být zase člověk, opakovala jsem si stále v hlavě. Najednou mě polilo horko.

By Black rose9

Teď ale potřebuji znát váš názor. Líbilo se vám to? Mám napsat pokračování? Nebo to je propadák? Pochopím když se vám to nebude líbit. Jen potřebuju vědět, jestli se mám vůbec snažit vymýšlet další část. Jen tato mi opisováním trvala asi hodinu. Dělám to kvůli vám.. :)
A za pravopisné chyby se omlouvám :D

Druhý díl k přečtení zde

Diplomek č.16

4. dubna 2012 v 17:34 | blackrose9 |  Moje řečičky ☺
Diplomek za spřátelení od http://cestamymzivotem.blog.cz/ :) děkuji mockrát :) Je krásný :)

Ashley Greene for DKNY

3. dubna 2012 v 21:48 | blackrose9 |  Ashley Green
Krásné šaty, moc jí to tu sluší :)