Upírům se nedá věřit... Věř mi.

POVÍDKA VRAŽEDNÁ OBLOHA TADY
ROB, NEBO TAY? HLASUJ TADY
POVÍDKA VZNIK UPÍRŮ TADY
POVÍDKA ODSOUZENÁ TADY
REKLAMY PIŠTE JEN TADY
URČITĚ KOUKNI TADY
Děkuji

Povídka: Odsouzená

5. dubna 2012 v 16:52 | blackrose9 |  Má tvorba
Vždy jsem chtěla být v něčem vyjímečná. V něčem jiná než ostatní... Ačkoli bych teď měla jásat a být šťastná, tak docela dobré to není. Takle jsem si to nepředstavovala. Chtěla jsem být jiná, to nepopírám, ale tím jsem nemyslela to, že budu celá chlupatá a lidé se mě budou bát... Jo! Jsem vlkodlak! Ale mě se to nelíbí. Už jen proto, když si přečtu nějaké staré knihy o nadpřirozenu. Hony na čarodějnice, propichování upírů a zabíjení lykanů stříbrem. Je mi z toho na nic!

Tak mě ještě napadá, že bych Vám mohla říct své jméno a taky něco málo o sobě... Mé jméno je Victorie (Vicky) a je mi 15 let. Bydlím ve spojených státech a zde se bude ve velké většině odehrávat můj příběh. Začněme dneškem.
Bylo ráno, jako každé jiné. Budík začal své obvyklé "crrr" a já se jen převalila v posteli na protest. Abych se přiznala, tak mi to moc nevyšlo, jelikož přišla do pokoje máma. Ta se nedá vypnout ani nějak přetáhnout na později... Když se jí asi po 7 minutách podařilo zvednout mě, nebyla zrovna v dobré náladě. No, ale já nemůžu za to, že do školy se musí tak brzy.
Šla jsem do kuchyně, ale po pohledu na hodiny jsem se zarazila. Jak to? Vždyť mělo být teprve 7:05! Kolik bylo se raději ani neptejte! Bylo 7:15!Autobus mi jel v 7:30 a na zastávku je to 10 minut chůze. Takovou rychlost jste ještě neviděli! Za necelých 5 minut jsem měla vše od snídaně počínaje až do vlasů v drdolu a jiných věcí. Letěla jsem přímo kosmickou rychlostí na autobus. Tam už na mě čekala kamarádka Tedy.
Ve škole bylo všecho jako obvykle. Pár pomlouvajících slepic v koutě si opět sdělovaly nové informace, co se jim povedlo vyšťourat. No vlastně né tak všechno bylo v pohodě. O tělocviku jsme měli běhat a to naprosto nesnáším. Dnes to ale bylo jiné. Jako bych se na těch 10 koleček po tělocvičně těšila. Začalo se běhat a já najednou cítila svobodu a bohužel nejen to. I takový hrozný lechtavý pocit na zádech, na rukou a vlastně po celém mém těle. Myslela jsem si, že to tričko je z takové té štiplavé látky (nevím, jak se to jmenuje a co přesně to je, jen to, že tohle na sobě mít nebudu). Řekla jsem učitelce, že potřebuji na toalety a bylo to.
Šla jsem do šaten a vzala si druhé tričko do ruky (vždy si nosím náhradní), pochodujíc směrem do záchodové kabinky, dokud jsem se neuviděla v zrcadle. Na rukou mi rostly chlupy. Ale ne ty, co mají "normální" lidé, tyhle byly psí! "Co to má být?!" vyhrkla jsem a servala ze sebe tričko. Byly všude! Takle tam jít nemůžu!
Nedávno jsem zjistila, že ze záchodů vede únikový východ a teď jsem se vrhla tím směrem. Východ vedl směrem k lesu. To je dobré místo, řekla jsem si. A najednou "puf!" Rázem jsem už neběžela po dvou, ale po čtyřech! "Né, já jsem pes!"
Snažila jsem se běžet domů a říct to rodičům. když v tom mě něco začalo pžíšerně pálit v nose. A v tu samou chvíli jsem zaslechla hlas. Připadal mi jako ten mého otce, ale ten to teď není, tak jak bych ho mohla slyšet. Každopádně ten hlas říkal abych se otočila a utíkala jak jen budu moct. "Já už snad mám i halucinace! To k tomu kožichu patří taky?" Ale hlas opět odpověděl jako bychom si povídali... ale v hlavě. "Ne, nemáš žádné halucinace," řekl hlas, "Chtěl jsem ti o tom povědět, ale na to teď není čas! Utíkej!" "Fajn" řekla jsem. Otočila jsem se a jako střela utíkala od toho pálivého zápachu.
Asi po 10 minutách jsem si uvědomila, že vlastně nevím, kam běžím. Našla jsem v tom lese cestu a šla jsem po ní tak nenápadně, jak jsem jen dokázala. Na konci cesty jsem postřehla pohyby. Byli to lidé. Usoudila jsem podle jejich klobouků, žejsem v Mexiku. Nemohla jsem tomu uvěřit! Oběhla jsem za 10 minut hranice spojených států! No nějaké ty klady ten pes má, řekla jsem si.
Náhle se opět ozval ten hlas. "Běž domů, budu čekat před domem". Hlas zmizel.
Ještě další chvilku jsem jen tupě zírala na ty lidi a pak jsem se otočlia.
Během stejně rychlým, jako ten útěkový jsem se dostala poblíž našeho domu. Ale co teď? Takle mezi lidi nemůžu.
No co zkusit se má všechno řekla jsem si. I když to bude asi bez účinku zkusím tohle. Chci být zase člověk, chci být zase člověk, opakovala jsem si stále v hlavě. Najednou mě polilo horko.

By Black rose9

Teď ale potřebuji znát váš názor. Líbilo se vám to? Mám napsat pokračování? Nebo to je propadák? Pochopím když se vám to nebude líbit. Jen potřebuju vědět, jestli se mám vůbec snažit vymýšlet další část. Jen tato mi opisováním trvala asi hodinu. Dělám to kvůli vám.. :)
A za pravopisné chyby se omlouvám :D

Druhý díl k přečtení zde
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vinnie.♥ ►► Heartlively.blog,cz Vinnie.♥ ►► Heartlively.blog,cz | Web | 5. dubna 2012 v 17:17 | Reagovat

Je to fakt povedené :) rozhodně pokračuj :))

2 Teressska, Teressska, | Web | 5. dubna 2012 v 17:18 | Reagovat

Zatím je to zajívý, uvidím jak to bude pokračovat ;-)  :-D =uřčitě aspoň jednu kapitolu napiš, aby se dalo líp porovnat (klidně i víc kapitol :-P  :-) )

3 Teressska, Teressska, | Web | 5. dubna 2012 v 17:19 | Reagovat

zajíMAvý,  uRčitě

4 Altheda Altheda | Web | 5. dubna 2012 v 17:38 | Reagovat

Pár vecí tam bolo veľmi, veľmi zvláštnych (napr. únikový východ, ktorý vedie zo záchodov a ešte k tomu priamo do lesa), ale rozhodne pokračuj, je to zaujímavé, a aj tie maličké nedokonalosti sa budú časom zlepšovať:) A ešte, veľké plus máš u mňa za to, že si použila vlkolakov a nie upírov:)

5 Nikdo ;°Đ Nikdo ;°Đ | 5. dubna 2012 v 18:22 | Reagovat

Ahoj Blackrose9 ,
musím uznat,že je to velmi,velmi zajímavé a hlavně pěkné,Tvá láska k vlkodlakům je vážně značně velká ! Tohle jsem opravdu nečekala ! Fakt chválím , úžasné !
A ještě k tomu jedno velké plus,protože už dlouho Ti tu chci něco okomentovat a zrovna jsem čekala na to,až něco napíšeš,kromě toho teď nemám co dělat a tohle přišlo jako blesk z čistého nebe,jen tak náhodou sem zajdu a vidím tohle,fakt paráda ;)))) Takže rozhodně pokračuj,už se těším na další díly,jinak přeju hezký prázdniny =o))**

            Ahoj B.M  (Tvůj SMAJLÍK)

6 Bella Cullen Bella Cullen | Web | 5. dubna 2012 v 19:27 | Reagovat

jéééé mocinky se ti to povedl máš můj obdiv

7 Martush Martush | Web | 5. dubna 2012 v 21:20 | Reagovat

wow, skvělá povídka, určitě dopiš další díl :)

8 Bella-Twilight♥ Bella-Twilight♥ | Web | 5. dubna 2012 v 21:49 | Reagovat

woow užasné moc♥ :-) jinak vidím, že jsi velká obdivovatelka Jacoba že je to tak? :-)

9 Bella-Twilight♥ Bella-Twilight♥ | Web | 5. dubna 2012 v 22:59 | Reagovat

Mně se strašně líbí Jacob♥♥ je nej♥ :-D  :-)

10 Nikolll-ka Nikolll-ka | Web | 6. dubna 2012 v 21:07 | Reagovat

Dokonaléé!! :))

11 Karčá! ^^ Karčá! ^^ | Web | 8. dubna 2012 v 13:29 | Reagovat

ROZHODNĚ POKRAČUJ!!! :) Je úžasnáá! :D A strašně mě zajímá, kdo bude před domem! :D Doufám, že to bude Jake! ♥ :DD Nejlepší bylo to ''puf'' ! :DDDD
..................................
P.S.: Promiň, že si to čtu až teď. :)
KRÁSNÉ VELIKONOCE!: ))

12 Knihofil18 Knihofil18 | Web | 21. dubna 2012 v 23:14 | Reagovat

Pokračuj, je to super. :-)

13 BillieWorkman25 BillieWorkman25 | E-mail | Web | 26. června 2012 v 17:28 | Reagovat

Different people in the world get the <a href="http://goodfinance-blog.com/topics/home-loans">home loans</a> from various banks, because that is comfortable and fast.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.